Anežka Kotrbová

1) Proč jsem se rozhodla pro dobrovolnou službu?

Hledala jsem změnu, nějaký nový impuls do práce s mladými lidmi. A ten přišel a to jsem ještě neodjela :-) Přihlásila jsem se, abych zažila přípravné víkendy a abych mohla načerpat na nich i pak na dobrovolné službě od lidí, které potkám. Takže zcela sobecký důvod O:) Ale věřím, že s Boží pomocí to přinese ovoce i druhým ;-)

2) Kam se chystám a na jak dlouho?

Chystám se do Bulharska na červenec.

3) Proč právě do Bulharska?

Slyšela jsem vyprávění od bývalého dobrovolníka, který tam byl na prázdniny, tak mě to zaujalo. A pak mám taky podezření, že to má něco společného s tím, že mě Jára před 5 lety na jedné akci oslovil a ptal se, jestli nechci jet jako dobrovolník do Bulharska. Tehdy jsem se vyděsila a hned ze sebe vyhrkla: "To vážně radši ne." Ale asi mi to časem začalo vrtat hlavou :-)

4) Co bude náplní mé služby?

Pomoc všeho druhu. Jakákoli činnost, která může pomoct v práci s dětmi v místním středisku. Doufám, že to nebude jen uklízení a vaření a že snad bude i nějaká ta zábava s dětmi. Měla bych nejspíš také jet na jeden tábor s děvčaty.

5) Nebojím se pracovat v této oblasti?

Vůbec ne. Není čeho, u salesiánů se vždy cítím v bezpečí. :-) Navíc jsem jednou v nějakém časopise četla, že Praha je jedno z nejnebezpečnějších měst světa. Nevím, co je na tom pravdy, ale já se nikdy nebála. Říkám si, že auto mě může přejet kdekoli a jiné zločiny se bohužel dějí také všude možně po světě.

6) Na co se opravdu těším?

Toho je... Nové zážitky, jinou mentalitu lidí, spontánní děcka, teplé počasí, společné prožívání salesiánské spirituality, až budu mít co vyprávět,...