Ludmila Divišová

Co ráda dělám:

to co zrovna nemusím

Co bych raději už nikdy nemusela dělat:

lyžovat, volat záchranku (ne že by to spolu nějak souviselo)

Oblíbená hláška: Tý jofka!

Motto dobrovolné služby:

„Nejbohatší člověk je ten, který má nejskromnější přání.“ Robert Baden-Powell

Oblíbený vtip:

Jde takhle Ježíš Kristus po Albertově a zrovna je to uprostřed zkouškového období. A co nevidí, na patníku u cesty tam sedí student a srdceryvně pláče. Ježíš za ním příjde a účastně se zeptá: „Proč pláčeš?“ A student na to: „Když já jdu zítra na zkoušku a vůbec nic neumím. Určitě mě vyhodí.“ Ježíš: „Však ono nebude tak zle. Co studuješ?“ Student: „Teologii.“ Ježíš: „Teologii? Hele, v tom já se náhodou docela vyznám. Co bys potřeboval vědět?“ A všechno mu to od základů vysvětlí. Student se uklidní, zlepší se mu nálada, jde na zkoušku a dostane za 1. Další den se Ježíš Kristus zase prochází po Albertově. A co nevidí, na patníku u cesty tam zase sedí student a srdceryvně pláče. Ježíš za ním příjde a účastně se zeptá: „Proč pláčeš?“ A student na to: „Když já jdu zítra na zkoušku a vůbec nic neumím. Určitě mě vyhodí.“ Ježíš: „Však ono nebude tak zle. Co studuješ?“ Student: „Medicínu.“ Ježíš: „Medicínu? No, tím jsem se taky kdysi zabýval. Máš s sebou poznámky? Třeba bychom si to spolu mohli zopakovat.“ A zopakují si spolu komletně celou látku. Student se uklidní, zlepší se mu nálada, jde na zkoušku a dostane za 1. Třetí den to Ježíši nedá a vypraví se znova na Albertov. Nejde dlouho a narazí na dalšího brečícího studenta. Ježíš: „Copak se Ti stalo? Snad taky nejdeš zítra na zkoušku? A co že to děláš za školu?“ Student: „Když já jsem z Matfyzu...“ Na to řekl Ježís jen: „Aha!“, posadil se vedle studenta na patník a plakal s ním.