Martina Švehláková

1) Proč jsem se rozhodla pro dobrovolnou službu? "Cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili."

Dobrovolná služba v rozvojovém světě mě už dlouho lákala a vždycky jsem obdivovala ty, kteří se pro něco takového skutečně rozhodli. Hlavním impulsem pro to, si uvědomit, že tento sen není zdaleka tak nereálný, pro mě však byla až přednáška jedné bývalé dobrovolnice z Konga, díky které jsem se vzápětí přihlásila na Cagliero.

2) Kam se chystám a na jak dlouho? Do Indie na rok.

Mým konkrétním místem působení bude salesiánské středisko Don Bosco v Hospetu ve státě Karnataka na jihu Indie, které poskytuje útočiště dětem z ulice, bez rodin i těm, které byly zneužívané k práci a kterým se proto doposud nedostalo řádného vzdělání. 

3) Proč právě do Indie? Čeští dobrovolníci mají v Hospetu již několikaletou tradici a také díky setkání s bývalými dobrovolníky si uvědomuji jejich velký přínos právě v této oblasti. Poslední česká dobrovolnice z Hospetu je však už pěkných pár měsíců zpátky, tak je na čase, aby se tam vydal zase někdo jiný. :-)

4) Co bude náplní mé služby? Výuka angličtiny, vymýšlení nejrůznějších volnočasových aktivit a pomoc dětem i středisku se vším, co bude potřeba.

 5) Nebojím se pracovat v této oblasti? Jasně, že trochu jo. Moje okolí si dává podstatně záležet na tom, aby mi představili ty nejkatastrofičtější scénáře, které mě tam mohou potkat.  :-) Ale rizika budou vždycky a všude a pozitivní očekávání rozhodně převažuje.

6) Na co se opravdu těším? Na děti!, na Indii,  na středisko, na to až tam budu a až se tam trošku rozkoukám...