ANGLIE - Marie Dvořáková - Dneska vážně neprší

Přátelé, kamarádi, rodino, známí i neznámí – čas na druhý dopis!

Ani nemůžu uvěřit, že jsem tu už dva měsíce! Čas tady utíká jak voda, před chvílí jsem přijela a vidina Vánoc pro mě byla hooodně vzdálená, ale teď? Abych se začala pomalu balit…

Ani nevím, co mám psát, je to tu pořád stejné. Když máme pobyt mladých tak to je práce od nevidím do nevidím, když se staráte o skupinu – jídlo, ubytování, tak máte ještě navíc nějakou jinou práci, která udržuje Savio House v chodu – práce v kanceláři, 2- denní uklízení půdy, práce na vrátnici, papírování, v létě možná práce na zahradě atd.

Já můžu za sebe říct, že si práci s mládeží opravdu užívám. Jazyková bariéra se zmenšuje a zmenšuje, zvykám si na místní předpisy a přístupy k mládeži, i když musím říct, že s nimi stále ještě bojuji – jsem hold zvyklá pracovat jinak, začínám přebírat více a více zodpovědnosti – vedení aktivit, skupin. No zkrátka, začleňuji se.

A co je pro mě ze všeho nejtěžší? Spánkový deficit.

Když pracuji na 3- denním pobytu tak to znamená první noc končit okolo půl dvanácté, druhou noc o půl jedné a snídani máme půl hodiny před snídaní skupiny, o kterou se staráme. Takže těm, kteří mě znají a ví, že jsem zvyklá chodit spát okolo 10 - 11 hodiny, lehce dojde, jak unavená bývám. 

Myslela jsem si, že když nebudu mít na starost pobyt, ale jenom uklízení, umývání nádobí a práci kolem, tak že to pomůže, že se vyspím víc. Ani náhodou! Když nemáte na starost pobyt, který je spíše o psychické námaze, tak jste pilně zaměstnáni prací fyzickou a ještě k tomu ráno vstáváte mezi prvními, protože máte nástup v kuchyni…

Ale abych to nedramatizovala – sobota bývá většinou „day off“, kdy si pěkně spím do jedenácté hodiny dopolední a spát si můžu jít klidně v 19hod, protože je to MŮJ day off. A musím říct, že se tady na day off doopravdy dbá. Například se stává, že všichni mají day off, jenom dva dobrovolníci pracují  - hostí skupinu, většinou. Což ale neznamená, že o svůj day off přijdou – dostanou jej v pondělí. A to je báječná vidina. Takže jednou za týden, za týden a půl máte day off, kdy se dáte do pořádku, vyspíte, odpočinete si a připravíte se psychicky na nadcházející týden.

Tak asi tolik o spánkovém deficitu. Co se týče počasí – v Česku se už prý objevily první sněhové přeháňky! To tady nehrozí ani náhodou. Teorie jedné dobrovolnice je, že je tady příliš velká zima, aby sněžilo. Což musím říct, mě dosti rozesmálo. Je tady pravý podzim, který je stále stejný od mého příjezdu, možná, že trošku klesla teplota, ale rozhodně ne pod nulu. Stále ještě nosím letní trička a sem tam si vyjdu v balerínách, tak si představte to počasí. Ale ochlazuje se. A prší…

Jinak, tento týden jsme měli prázdniny – studenti dostali prázdniny ve škole, tak není důvod, zůstávat v komunitě a dobrovolníci se rozjeli domů. Já měla to štěstí, že jsem dostala pozvání od 4 lidí je navštívit a přespat v jejich rodině, čehož jsem taky využila. Navštívila jsem Liverpool, Shefield, Warrington a Northwitch. Udělala si obrázek, jak si žije taková průměrná anglická rodina a taky utratila skoro všechny peníze za vlak či autobus…

Včera jsem se vrátila „domů“ a spánkový deficit, spolu s opakovaným podchlazením po dešti udělali svoje. Dnešní noc jsem měla něco na způsob zimnice a dnešní den – kdy je venku konečně slunečno a neprší, strávím v posteli. Tak snad se z toho „vyležím“…

No a to je asi tak všechno, stejně dopis začíná být dlouhý, jelikož právě začínám psát na druhou stránku.

Ještě můžu ve stručnosti říct, že bydlet tady s touto komunitou je potěšení. Vztahy jsou perfektní nejen mezi dobrovolníky, ale i mezi dobrovolníky a komunitou, což je vždycky k plusu J.

Mějte se moc hezky, važte si vašeho počasí a brzy na viděnou!

Maruška

PS: Ono dneska vážně neprší!...