MEXIKO - Pavlína Jasenská - 8. dopis z Mexika
Tak asi s 10 denním zpožděním, ale je to tady! ...8. dopis z Mexika.... Krásný den, Pája, Vše věrná Mexičanka :-)
Dopis i s fotkami můžete stáhnout tady
Milí čtenáři mých dopisů,
tak konečně posílám jeden „řádný“ dopis, totiž s tečkami a čárkamiJ, protože mi konečně (představte si asi po 5 měsících) vrátili můj počítač, který se mi asi po dvou měsících mého pobytu porouchal. Je to již můj osmý dopis! Tak si ho náležitě užijte!
Do konce mé dobrovolné služby mi tedy již zbývají jen dva měsíce, ale myslí, že to budou dva nejnáročnější měsíce tady v Mexiku. Protože jsme v plném proudu příprav na VAFEJE (Vacaciones Felices con Jesús – Veselé prázdniny s Ježíšem), které se budou odehrávat celý červenec, tedy poslední měsíc mého „dobrovolničení“, tak doufám, že si ho náležitě užiji…..Moc se na to těším, bude to měsíc plný aktivit, her, zábavy a hlavně dětíJ!
Bude se mi odjíždět velmi těžko, kdybych neměla závazky tam u nás doma, zůstala bych tu ještě jeden rok…. Protože cítím, že tu mám své pevné místo a španělština již pro mě není žádným problémem (tedy skoro žádnýmJ).
Už se tu začíná pěkně oteplovat a začíná vylézat různá havěť – krysy, štíři, šváby, pavouci, zmije, ještěrky - a nejen venku, ale i v domácnostech, takže se Vám může stát (jako se to stalo mě), že se sprchujete a po stěně leze pavouk (ne pavouček, ale pavouk), štír, ….a jejich štípnutí je nebezpečné. Denně tu tančíme mambo, to když zašlapujeme švábyJ. A taky je tu pěkně sucho, ne a ne zapršet, všechna voda spadla tam u nás v ČR. Představte si, že až tady se ta smutná zpráva donesla a pár lidí se mě ptalo na moji rodinu, jestli je v pořádku, což mě moc potěšilo. Takže teď s nadějí očekáváme déšť! Doufejme, že přijde ještě před prázdninami a ne jako loni, že začalo VAFEJE a společně s ním přeháňky, i když se očekává, že tomu letos nebude jinak, tak prosím o nějakou tu modlitbičku, ať nám ty prázdniny vyjdou.
No a teď k událostem měsíce května. Měsíc květen je, stejně jako u nás, zasvěcen Panně Marii – přesněji Panně Marii Pomocnici křesťanů (Maria Auxiliadora), jen s tím rozdílem, že se tu nekonají Májové pobožnosti. Zato se tu konal 18. května průvod k poctě Panny Marie Pomocnice a následující den, totiž v neděli 19. května Kermesse Maria Axiliadora, kde jsme vystoupili s místní schólou a zazpívali par písniček věnovaných všem maminkám, neboť 10. května se slavil Den matek (Día de las madres). A 24. května v den jejího svátku, jsme Ji oslavili slavnostní mší svatou.
To jsem ale trochu předběhla, ještě vám dlužím pokračování našeho úmorného sportovního snažení – FIO J. Tak tedy ….poslední den měsíce dubna jsme vyrazili do Guadalajary, abychom se tam tváří v tvář utkali z dalšími týmy, kteří se (stejně jako my) úporně připravovali. Sportovní klání trvala čtyři dny. Oratoř z Nogales byla reprezentována 4 týmy – mužským a ženským basketbalem, ženským volejbalem a mužským fotbalem. No a jak to celé dopadlo? Kdo si odvezl vysněnou bustu Dona Boska? No Nogales to nebylo, ale kromě modřin, pohmožděných rukou a nohou, zlomeného myslím nebylo nic, jsme mohli oslavit, alespoň třetí místo našich chlapců basketbalistůJ Bustu za celkové vítězství si odvezl Juarez.
18. května se tu udála ještě jedna událost. V 17:00 tu začalo hromadné křtění, udělování prvního svatého přijímaní, biřmování a vdávání. Představte si tohle všechno na jedné mši svaté. Byla to mše svatá, na které se udělovaly lidem ty svátosti, které jim až doposud chyběli a které se rozhodli (třeba již v pokročilém věku) přijmout. Takže byli třeba i tací, co byli v jeden den pokřtěni, přijali první svaté přijímání, dary Ducha Svatého a k tomu ještě manželku! No katastrofaJ V tu noc se konalo 9 svateb. Vůbec jsme nezáviděla knězi, který tuto mši celebroval…
No a jak jsem se již zmínila v předešlém dopise, tak se tu v sobotu
To je ode mě vše, za měsíc se můžete těšit na další dopis.
Ať Vám Pán žehná a ať Vás chrání, ze srdce Vás zdraví Pája.
