NĚMECKO - Veronika Osohová - 3. dopis - Jak těžké je říct "řeřicha"
Ahojte,
Bavorsko leží pod sněhem. A i u nás ve Waldwinklu se prodíráme sněhovými závějemi. Na internát k nám přišel Mikuláš, no a měli jsme tu už i vánoční večírek. Kluci se zlepšují v kytaře, koupili jsme i bonga... Občas jedeme hrát bowling, jednou jsme byli i plavat. Koupili jsme pro skupinu hru Gehirnjogging. Můžou si tam procvičovat i různé předměty ze školy – geografii, matematiku, angličtinu...
Máme zajímavý adventní kalendář. Procvičují se přitom šipky. Každý má své číslo a když ho trefí, dostane nějakou drobnost.
Jednou jsme jeli do Mnichova do Tollwoodu. Byla hrozná kosa. Naštěstí tam byly i vyhřívané stany, tož to bylo naše útočiště. Je to na Terezia Platz – tam, kde bývá Oktoberfest. Jsou tam stánky venku a i uvnitř. Plno pěkných a zajímavých věcí.
Byla jsem na Fortbildung – Wenn die Seele Trauer trägt – Wege aus der Depression. Pouštěl se film o lidech s různými psychickými problémy. Většina z nich to byli úspěšní, známí lidé. Sebevraždy, bulimie, anorexie, sebepoškozování, deprese... Moc pozitivní vyznění ten film samozřejmě neměl, ale na konci to přece jen skončilo u mnohých happyendem (aspoň na nějakou dobu...)
Každou středu chodím do hodiny sportu – je to skupina děcek, které jsou pohybově i komunikačně hodně slabé. Náplň té hodiny je pokaždé jiná – ať už nějaká týmová aktivita, nebo nějaká jednoduchá hra, hlavní je, aby se naučili spolupracovat, komunikovat a zlepšit taky trochu pohybové schopnosti...
To by člověk nevěřil, jak těžké je říct slovo řeřicha. Z toho všeho snažení je pak ržežicha, žreriša, čečika, črečrika...:-D
A malá perlička na závěr:
z jedné přihlášky: Konfession: „Hose: 170, Jacke: M“
Přeju vám příjemné prožití Vánoc. No a užívejte si aj pořádně toho sněhu :-)
Veronika
