Jsou tu super lidé, přátelští, otevření...
Honza Kučera se seznamuje s Benediktbeuernem a po prvních poznávacích dnech začíná skutečná práce.
Ahoj,
zdravím z německého Benediktbeuernu, kde pracuji jako dobrovolník.
Ale, vraťme se ještě o kousek zpátky. Jak to všechno vlastně začalo? Každý dobrovolník by měl projít nějakou přípravou – já absolvoval kurz Cagliero, který organizuje SADBA. Přípravný kurz obnáší osm víkendů a noví dobrovolníci se zde dozví mnoho informací o průběhu dobrovolné služby, ale i mnoho osobních příběhů a rad od bývalých dobrovolníků.
Letošní kurz sice už začal, ale nebojte se, ještě je možnost se přihlásit, tak neváhejte.
Tuto skvělou přípravu jsem absolvoval (dvakrát) a myslím si, že jsem výborně připraven na všechno. Balit jsem začal den před odjezdem. Ten den jsme měli také rozlučku s přáteli, lehce ovíněn jsem ulehl do postele a usnul. Budík mi zvonil již ve 4.10 a tak jsem se, posilněn vydatným spánkem, vydal na cestu do Německa. Po menších problémech s jízdenkou jsem usedl na místo v autobuse a mohl si konečně uvědomit, co jsem to vlastně udělal – opustil jsem přátele a rodinu a vydal se na rok pryč. V Mnichově mě již na nádraží vyzvedl dobrovolník Tobi a odvezl mě do Benediktbeuernu, místa mojí dobrovolné služby. Tobi zde působil jeden rok a nyní pomáhá znovu jako dobrovolník v Praze na Sadbě.
Benediktbeuern je klášter, který mají na starosti salesiáni. Je to komplex budov, ve kterém byste mohli najít nejméně čtyři organizace, které pracují s dětmi či mládeží. Je tu vysoká škola zaměřená na sociální práci, potom Akcions Zentum (AZ) a Jugendherberge (Juhe). Poslední dvě jmenované jsou pro mě nejdůležitější, neboť pracuji právě zde.
První týden byl poznávací. Jsem tady s dalšími osmi dobrovolníky z Německa a společně jsme prožili mnoho aktivit které „Bene“ nabízí. Například jsme byli dva dny v horské chatě, kde jsme se mimo jiné učili, jak štípat dříví a rozdělat oheň, nebo jsme absolvovali kurz na jezeře o organizaci výletů na lodích. Ale hlavně jsme poznávali, jak to tady všechno funguje.
Po prvním týdnu se vše již ustálilo a začala skutečná práce. Většina mojí práce je v Akcions Zentum. Pomáhám, kde je potřeba: plním automaty na pití, nosím poštu myju nádobí, sedím v recepci... zapojuji se do práce na Orientačních dnech – programech pro školní třídy. Děti přijedou a tři dny mají program na téma, které si samy zvolí.
Pocity? Smíšené. Jsou tu super lidé přátelští, otevření. Práce není špatná a do budoucna plánuji více se zapojovat v Orientačních dnech, i když mě ještě někdy napadají myšlenky o smyslu mého počínání :-)
S pozdravem Honza
PS: Moc děkuji vám všem, kteří se za mě modlíte. Myslím na vás.
